O stromech
Zámecký park v Třeboni
Zámecký park má charakter městského parku. Je tvořen vzrostlými porosty a solitérami, pocházejícími z původních parkových porostů, tvořených převážně duby a lípami, dále javory, břízou a habrem. Mezi významné a pozoruhodné dřeviny patří: trojkmenný buk (jeden kmen se v roce 2005 ulomil), dvojkmenný platan (vrchol jednoho z kmenů se v roce 2007 ulomil) a habr proti vstupu do zámeckého nádvoří. V severní části parku zaujme dub s velmi vysokým kmenem (obvodu 466 cm) a u výpusti rybníka Svět se nachází mohutná vrba bílá (Salix alba), dále např. bříza černá (Betula nigra), jedle Veitchova (Abies veitchii), "hadí smrk" (Picea abies ´Virgata´), zakrslý a pestrolistý zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata ´Variegata Nana´), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), pterokárye jasanoslistá (Pterocarya fraxinifolia) a javor ginnala (Acer ginnala).
Dub v expozici "Krajina a lidé" v třeboňském zámku.
Komenského sady v Třeboni
V městském parku je několik cenných dominant, např. javor stříbrný (Acer saccharinum) s obvodem cca 5 m, skupina dospělých dubů letních (Quercus robur) a zimních (Quercus petrea) a 3 vrby bílé (Salix alba), které se nachází proti městské hale Roháč. Jedna z těchto vrb patří se svým obvodem kmene 630 cm k nejmohutnějším stromům v Třeboni. V lokalitě na Parkánech se nachází pěkné exempláře magnolií (Magnolia sp.). Dominantou je zde mohutný dub letní (Quercus robur) v bezprostřední blízkosti Bertiných lázní, který je osídlen tesaříkem obrovským (Cerambyx cerdo).
Pozoruhodný je také tis obecný (Taxus baccata) za klubovnami u domu dětí. U země má obvod více než 1 m.
V roce 2004 byla provedena rekonstrukce Komenského sadů. Důraz při nových výsadbách byl kladen na zvýšení druhové pestrosti. Bylo vysázeno 40 druhů dřevin, např zmarličník japonský (Cercidyphyllum japonicum) , ambroň západní (Liquidambar styraciflua), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), paulovnie plstnatá (Paulovnia tomentosa), dub šarlatový (Quercus coccinea), lapina jasanolistá (Pterocaria fraxinifolia) aj..Na Parkánech byla vysazena lípa srdčitá (Tilia cordata), která byla namnožena z jediné památné lípy v katastrálním území Třeboň - u Opatovického mlýna. Byla vypěstovaná Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice.
největší vrba:
o = 630 cm, v = 19,5 m
49° 00' 17,1'' N, 14° 45' 59,5'' E
O oblasti
Podobu prostoru dnešních 2 parků před přestavbou třeboňského zámku za Petra Voka z Rožmberka nemáme podloženu obrazovou dokumentací, nicméně víme, že zde byl podmáčený terén s vodním příkopem. I v pozdější době protékala a dodnes těmito místy protéká stoka ze severní výpusti rybníka Světa. Zámecká zahrada začala vznikat za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století díky jeho renesančnímu zájmu o exotické byliny a dřeviny, a také díky jeho snaze vybudovat kolem sebe příjemné prostředí. Petr nechal přeložit silnici vedoucí Břilickou branou a v získaném prostoru mezi dnešní Sokolskou ulicí a zámeckým křídlem vybíhajícím do parku vznikla upravená zahrada. V této části si Petr Vok z Rožmberka nechal vystavět veliký a nákladně vybavený dřevěný malovaný altán, tzv. lusthaus pro konání zahradních slavností. Bohužel vybavení altánu zmizelo po obsazení Třeboně císařskou posádkou a samotný altán byl využíván jako sklad rybářských sítí až nakonec vyhořel. Také zahrada byla zcela zničena a musela být pracně obnovována. Později zde vznikaly různé zahrady okrasného typu se záhonky a loubím, tak jak to odpovídalo dobovému vkusu a šikovnosti zahradníka. Druhá polovina dnešní zahrady je mladší, vznikala až za vlády Schwarzenberků, nejprve totiž musela být vysušena blata a vyrovnán terén původně členitý nejrůznějšími obrannými prvky, valy a příkopy. Podoba této části zahrady se pak zřejmě příliš nelišila od současného stavu.
Zatímco zámecký park má počátek v 17. století, historie tzv. Komenského sadů, dříve také sadů Františka Josefa, je poměrně krátká. V letech 1901-1904 začal být zavážen močálovitý terén za školou v Sokolské ulici, v prostoru dnešních Sadů. Zemina na toto navýšení terénu se brala z prostoru rybníku Benýdku (jméno má po třeboňském hejtmanovi) v místech dnešní ZŠ Na sadech, pošty a učiliště. Tento rybníček se čtvercovým ostrůvkem uprostřed, na němž bývala zahrada, sice existoval již před rokem 1586, ale v těchto letech musel být značně rozšířen. V roce 1924 byl zastavěn budovou okresního úřadu v níž je dnes ZŠ Na sadech. Zbytek Benýdku zmizel při stavbě středního odborného učiliště ve třicátých letech. Na nejstarších fotografiích tohoto prostoru je dobře vidět, jak byly stromy mladé. Před druhou světovou válkou bylo součástí sadů dětské hřiště, lavičky i zákoutí zvané tehdy „V nebíčku“ sady měly vlastního hlídače, pana Puchingra. Bohužel po válce park značně zpustl, zarostl trávou a rekonstrukce se dočkal až v roce 1983.
